Kompetence vyšších soudních úředníků ve věcech zastavování exekucí se nemění
Okresní soud v Liberci se návrhem podaným k Ústavnímu soudu domáhal omezení oprávnění vyšších soudních úředníků ve věcech zastavení exekucí. Navrhovatel spatřoval největší problém ve skutečnosti, že vyšší soudní úředníci by měli v rámci této činnosti přezkoumávat rozhodnutí, která byla v nalézacích řízeních vydána soudci. Svůj názor opíral o dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byla s časovým odkladem zrušena část zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších soudních úřednících státního zastupitelství, a to z důvodu nejasného vymezení kompetencí vyšších soudních úředníků. Jádrem současného problému je taktéž nejasné vymezení kompetencí úředníků, neboť dle zákona je tato určena pomocí negativního výčtu, přičemž rozhodování o zastavení exekuce není žádnou z výslovně vymezených výjimek.
Ústavní soud však ve svém rozhodnutí uvedl, že ačkoliv se odchýlil od svého předchozího rozhodnutí, spatřuje roli vyšších soudních úředníků v rámci soudního řízení jako pozitivní aspekt, a to zejména s ohledem na zefektivnění práce samotných soudců. Nadále však zdůrazňuje skutečnost, že rozhodnutí vyšších soudních úředníků pouze doplňuje soudní řízení, o čemž svědčí taktéž skutečnost, že je vyloučeno, aby v řízení bylo vydáno rozhodnutí úředníka bez možnosti podání opravného prostředku, o kterém by rozhodoval soudce.
Ústavní soud však ve svém rozhodnutí uvedl, že ačkoliv se odchýlil od svého předchozího rozhodnutí, spatřuje roli vyšších soudních úředníků v rámci soudního řízení jako pozitivní aspekt, a to zejména s ohledem na zefektivnění práce samotných soudců. Nadále však zdůrazňuje skutečnost, že rozhodnutí vyšších soudních úředníků pouze doplňuje soudní řízení, o čemž svědčí taktéž skutečnost, že je vyloučeno, aby v řízení bylo vydáno rozhodnutí úředníka bez možnosti podání opravného prostředku, o kterém by rozhodoval soudce.