Češi zastávají tvrdý postoj vůči dluhům
V březnu letošního roku si nechala Česká asociace věřitelů zpracovat průzkum veřejného mínění, z něhož vyplývá tvrdý postoj Čechů k problematice dluhů. Dle většiny dotázaných je současná podoba oddlužení prostřednictvím insolvenčního řízení příliš benevolentní. Jen 16% lidí považuje za správnou současnou variantu oddlužení, ve které je dlužník osvobozen od dluhů i v případě, že svým věřitelům uhradí méně než 30 % pohledávek. Se zkrácením oddlužení na 3 roky souhlasí jen přibližně desetina dotázaných. Zhruba 10 % účastníků výzkumu považovalo za přínosné zmírnění podmínek oddlužení. Obecně byli dotázaní pro zajištění vyšší míry uspokojení věřitelů, než je tomu dnes.
Je přitom zajímavé zjištění, že stejně tvrdý postoj zaujímali respondenti i vůči exekucím, u kterých by uvítali zachování současné podoby jejich výkonu. Více než polovina dotázaných souhlasí s vymáháním dluhu až do doby jeho kompletní úhrady. Se zákonným zkrácením maximální doby vymáhání na 3 roky souhlasilo jen 12 % dotázaných. Většina by i zachovala věřitelům svobodný výběr exekutora.
K uvedenému průzkumu je třeba dodat, že od listopadu 2020 leží v parlamentu další novela insolvenčního zákona, která by měla přinést zejména zkrácení oddlužení na 3 roky (v současné době je délka 5 let). Obdobně je připravena novelizace exekučního řádu, ve které hraje prim pokus o zavedení teritoriality exekutorů a stanovení maximální délky vymáhání dluhů v exekuci. Oba počiny zákonodárce tak jsou v ostrém kontrastu s veřejným míněním běžných občanů.
Je přitom zajímavé zjištění, že stejně tvrdý postoj zaujímali respondenti i vůči exekucím, u kterých by uvítali zachování současné podoby jejich výkonu. Více než polovina dotázaných souhlasí s vymáháním dluhu až do doby jeho kompletní úhrady. Se zákonným zkrácením maximální doby vymáhání na 3 roky souhlasilo jen 12 % dotázaných. Většina by i zachovala věřitelům svobodný výběr exekutora.
K uvedenému průzkumu je třeba dodat, že od listopadu 2020 leží v parlamentu další novela insolvenčního zákona, která by měla přinést zejména zkrácení oddlužení na 3 roky (v současné době je délka 5 let). Obdobně je připravena novelizace exekučního řádu, ve které hraje prim pokus o zavedení teritoriality exekutorů a stanovení maximální délky vymáhání dluhů v exekuci. Oba počiny zákonodárce tak jsou v ostrém kontrastu s veřejným míněním běžných občanů.