Počet námitek podjatosti vůči úředníkům klesne

Předlohu navrhl Pardubický kraj, poslanci v ní upřesnili jen některé pasáže. Normu nyní dostane k posouzení Senát. Novela se týká situací, kdy je předmětem námitky skutečnost, že úředník je ve služebním nebo v pracovním vztahu k obci, kraji či státnímu úřadu, u kterého se dané správní řízení vede. Novela má zabránit tomu, aby byl tento důvod zneužíván k procesním obstrukcím.

Praktickým příkladem nevyhovujícího stavu může být případ, kdy se politik vyjádří k důležité otázce veřejného zájmu. Nově by každé takové vyjádření již nemohlo být zneužito k namítání systémové podjatosti založené na existenci služebního či pracovněprávního poměru. Takové vyjádření by tak nemohlo vést k vyloučení úředníka ze správního řízení. Podle předkladatelů by tak počet námitek podjatosti mohl výrazně poklesnout. Zamýšleným důsledkem je pak zrychlení správních řízení.

Účastníci řízení podle tvůrců novely nyní často poukazují na možnou podjatost, když dalším účastníkem řízení je i obec, kraj nebo státní úřad, jehož úředník má toto řízení na starosti. Namítají, že úředník může rozhodovat ve prospěch tohoto úřadu, což se však vztahuje v konečném důsledku na všechny úředníky daného úřadu. Správní řízení se v takových případech předává jinému úřadu, který ale není takzvaně místně příslušný.